The Zero Theorem

FUTURE GATE 14.3.2015 - CITÁT - Kostel Batmana vykupitele........ Christopher Waltz je prostě borec a Terry Gilliam si ho umí před kamerou vyparádit. Myšlenka je jasná, ať je to minulost, současnost nebo budoucnost, vždy se najde nějaký člověk, který hledá smysl života. Zde je to ztíženo tím, že společnost je obklopena nekonečnou sítí reklam mobilních i nemobilních telefonů a internetu. A i když Facebook zkrachoval, je to ještě horší. CITÁT - Čekám na telefon........... Ve filmu není prostor pro nějakou akci, vše je to o prostředí, vnímání, hudbě, smyslu a dialogu. Nádherná je například scéna v moři. Celkově se mi zdála kamera nějako moc dobrá. Ty záběry mají takové zvláštní úhly a jsou zajímavé. CITÁT - Smysl života?........ Nejvíc mě rozesmála zpívající krabice od pizzy. A nejsmutnější scéna byla, když se hlavní hrdina nemohl dostat na sexuální stránku ve svém počítači. CITÁT - Jak dlouho už mluvíš jako královna Anglie?.............. Spokojenost, sranda, zamyšlení, zábava a pastva pro oči. (14.03.2015)

Od Las Vegas prešlo veľa času. A Gilliam stále nie a nie natočiť nejaký veľký príbeh. Taký čo odráža jeho bizarnosti a dáva za pravdu ultimátnej pravde o živote, vesmíre a všetkom. Imaginárium sa k tomu priblížilo počas jeho súčasnej tvorby najbližšie, ale každý vie, že ako Ledger zomrel narušil sa aj pôvodný koncept. Z neho bol síce schopný Terry vykorčuľovať, ale zostal tam pocit nie úplne dokončenej vízie. The Zero Theorem je ten veľký prelom, za ktorý som nesmierne vďačný. Smoliar Terry je bizarný vizionár. Vlastenec veľkých myšlienok imaginácie a bizarnosti. A dostať do kín nejaký jeho film je dakedy nadľudská úloha. A potom sa len tak z čista jasna zjaví Waltz, Thierry, Damon, Thewlis a nejaký scenárista Rushin a odrazu je na svete dielo aké nemá v súčasnej tvorbe ekvivalent. Každý detail od chamtivých potkanov, sochy vytvorenej zo zakázaných značiek, stlačených pŕs a Managmentu, je presýtený víziou a túžbou snívať a opatrne kráčať po tenkom lade medzí predstavou a realitou. Kritika spoločnosti, náboženstva, ezoteriky, techniky, lásky, strachu, túžby, odovzdania sa a sexu v guláši, ktorý chutí ako niečo čo sme kedysi jedli u našej babičky a k čomu sme sa dlho nedostali, lebo sme si mysleli že babička je mŕtva. Pre mňa úžasný zážitok a skvelý comeback jedného z najtalentovanejších režisérov 20 a 21 storočia. Prosím si už tie veterné mlyny Terry. (27.07.2014)

Dystopická Pěna dní budoucnosti... Terry Gilliam rozvíjí dál svůj svérázný subžánr - satirickou sci-fi grotesku, kterou načal již ve svém kultovním Brazil, ale zde ji kříží s počátkem své cesty v crazy filosofickém kolektivismu Monty Python's The Meaning of Life. Zatímco Monty Pythonovský Smysl života ovšem postrádá hlavního hrdinu, tady je celý film doslova prostoupen hlavním hrdinou. Je to zvláštní kabaret. Autistické znaky hrdiny. Kafkárna říznutá Orwellem. Retro-futuristická dystopie. Vědecko-technický surrealismus. Vrstvení realit, institucionální paranoia, arogantní technologie. Propast mezi rozumem a vírou. A samozřejmě romantika - ta jediná dává tomu všemu chaotický řád... Divná dokonalost. (02.08.2014)

Při sledování filmů Terry Gilliama mám stále více pocit, jako bych souložil s Miss celé galaxie vybavenou pohořím velikostí D+ a vyholenou úzkou zahrádkou, která by měla jen jednu jedinou vadu na kráse - byla by to nafukovací panna. Tento snímek je po audiovizuální stránce vymazlený k naprosté dokonalosti, ovšem je to jen obal, jak bohužel s přibývající stopáží zjišťujete. Film není ani tak špatný, ale je po obsahové stránce krajně nezajímavý. Tato prázdná Terryho surrealistická vize futuristického světa mě jaksi neoslovila, ale to není zřejmě až tak překvapivé, když člověk přihlédne k faktu, že Terry Giliam točí filmy primárně pro sebe a až poté pro lidi. Celý snímek je prošpikován nudou a nebýt vždy skvělého Christopha Waltze, tak bych zřejmě trpěl ještě mnohem víc. Terry Gilliam je člověk, který se dlouhodobě pokouší skloubit halucinogeny s kinematografíí, ale možná už nastal čas, vybrat si jen jednu z těchto věcí a té se do konce života držet. Slabé 2 kousky. (27.07.2019)

Pat Rushin napsal svůj první scénář, který je mírně řečeno docela divný, ale přesto se ho chopila režiserská ikona, která i s vcelku titěrným rozpočtem (cca 10 mil. USD) přilákala luxusní herecké obsazení a natočila vizuálně podmanivý film... který i kdyby navázal na úspěch Brazil a 12 opic...neměl moc šancí na solidní tržby. Zajímavé. No a tím veškeré zajímavosti končí. Ano, první půlhodinku jsem s radostí sledovat typicky Gilliamovský svět v kulisách, které se mi nikdy neokoukají. Postava Qohena byla ztělesněním existencionálního tragéda, úkol který dostal, byl správně potrhlý...0 se rovná 93,789%...vyřešte. Jenže děj i postava se vyvíjela jen do poloviny filmu. Pak už to bylo divácky nevstřícné, ale hlavně nezajímavé motání se v kruhu. jakoby bylo to nejzajímavější z námětu vypotřebováno příliš brzy. Závěr mi taky nepřipadal uspokojivý, takže nebýt 20 vteřinového rapu Tildy Swinton, pěkné prdelky Mélanie Thierry a fajn písně Karen Souzy na konci...nejspíš bych hodnotil i hůř. Celkový dojem po skončení filmu, je totiž nevalný. (03.05.2020)